Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aplikace popílků z fluidního spalování uhlí v žárovzdorných materiálech
Kotrla, Jan ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá možností využití fluidních popílků v žárovzdorných materiálech a jejich vlivu na výsledné vlastnosti. Studuje vliv přídavku ložového a filtrového popílku na vlastnosti drolenky a výsledné mechanické vlastnosti, objemovou hmotnost, smrštění a teplotu výpalu kamnářského šamotu. Předmětem práce je také snižování emisí SO2 vznikajících při výpalu šamotu s obsahem fluidního popílku bohatého na anhydrit. Emise SO2 byly pozorovány metodou TG-DTA-EGA. Charakterizace připravených vzorků a studium procesů při tepelném zpracování bylo založeno na metodách XRD, TG-DTA-EGA, TDA, SEM–EDS, žárová mikroskopie a isotermická kalorimetrie.
Porovnání technologických, ekologických a ekonomických vlastností různých technologií samotuhnoucích formovacích směsí
Špondr, Martin ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Slévárenství zná čtyři generace výroby forem a jader, z nichž je v dnešní době nejvíce používaná druhá generace - chemické pojení. Tyto technologie jsou však škodlivé k životnímu prostředí. Tato práce pojednává o samotuhnoucích směsích druhé generace, jejich ekonomice a šetrnosti k životnímu prostředí.
Kompozitní materiály na bázi alkalicky aktivované vysokopecní strusky s přídavkem elektrárenských popílků
Indra, Ivo ; Brandštetr, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi nahrazení vysokopecní strusky nebo alespoň její části elektrárenským popílkem v alkalicky aktivovaných systémech na bázi hlinitokřemičitanů. Budou testovány popílky klasické, i popílky z fluidního spalování a to ložové i filtrové. Cílem je připravit geopolymerní systém požadovaných mechanických vlastností, avšak s co největším zapojením alternativních surovin. U připravených kompozitů s náhradou strusky, nebo její části alternativním materiálem se práce zaměřuje především na zpracovatelnost čerstvé směsi a pevnosti v tahu ohybem a v tlaku. Využití sekundárních surovin není přínosné pouze z ekonomického hlediska výroby, ale má rovněž kladný dopad na životní prostředí.
Možnosti alkalické aktivace ocelářské strusky
Frýbortová, Iva ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností alkalicky aktivované ocelářské strusky z hlediska jejího využití jako bezslínkového pojiva. Cílem bylo najít vhodné složení alkalického aktivátoru, které zajistí dobré mechanické vlastnosti připraveného pojiva. Jako aktivátory byly použity hydroxidy sodné a draselné a alkalické křemičitany ve formě prášků i roztoků. Dalším sledovaným pojivovým systémem byla směs ocelářské strusky, fluidního ložového nebo filtrového popílku a vody bez přídavku aktivační složky. U připravených směsí byly stanoveny pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu, dále byl sledován vznik výkvětů a průběh hydratace pomocí kalorimetrického měření. Mikrostruktura pojiva byla zkoumána pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná dehydratací
Vaverka, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vodou rozpustnými slévárenskými pojivy, která se vytvrzují dehydratací. Práce obsahuje obecnou charakteristiku formovacích směsí, popis principu nejčastěji používaných metod pro dehydratační vytvrzování jader a především výčet v současnosti používaných i alternativních pojivových systémů, které řeší ekologické problémy slévárenské výroby. U jednotlivých pojiv jsou uvedeny jejich charakteristické vlastnosti, výhody, nevýhody a jejich vliv na výrobní proces.
Změny částic strusky během její alkalické aktivace
Petrů, Ludmila ; Hrubý, Petr (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami částic strusky během její alkalické aktivace. Změny částic strusky a průběh alkalické aktivace se mění v závislosti na použitém aktivátoru, a proto byly připraveny suspenze vysokopecní strusky v hydroxidu sodném, vodním skle, uhličitanu sodném a pro srovnání i ve vodě. Z těchto suspenzí byly ve zvolených časových intervalech (5 min, 30 min, 1 hod, 2 hod, 5 hod a 24 hod) izolovány vzorky strusky pro analýzy velikosti částic a měrného povrchu metodou BET. Před i po zatuhnutí byla mikrostruktura vzorků pozorována elektronovým mikroskopem. Pro lepší představu o reakčních procesech byl ze suspenzí izolován pórový roztok, jehož složení bylo analyzováno optickou emisní spektrometrií v indukčně vázaném plazmatu, a hydratace byla sledována pomocí izotermické kalorimetrie.
Studium účinnosti přísady pro redukci smrštění v alkalicky aktivovaných systémech
Fojtík, Ondřej ; Koplík, Jan (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Jedním z hlavních problémů, které brání rozsáhlejšímu uplatnění materiálů na bázi alkalicky aktivované strusky (AAS), je výrazné smrštění vysycháním. Pro systémy na bázi portlandského cementu byly vyvinuty přísady, které smrštění redukují (SRA). Jejich účinnost v alkalicky aktivovaných materiálech byla zkoumána v několika předchozích studiích, pozornost byla zaměřena zejména na SRA na bázi polypropylenglykolu. Tato práce se zabývá studiem účinnosti SRA založené na 2 methylpentan-2,4-diolu v pastách a maltách na bázi AAS. Sledován byl vliv dávky SRA a aktivátoru (vodní sklo) na smrštění vysycháním a další vlastnosti AAS (pevnost v ohybu a v tlaku, autogenní smrštění, zpracovatelnost, dobu tuhnutí a mikrostrukturu). Bylo zjištěno, že při dávkách aktivátoru, kdy hmotnostní poměr Na2O/struska odpovídá 4 a 6 %, působí SRA zpomalení hydratace, což sice vede k potlačení smrštění vysycháním, ale zároveň je významně snížena pevnost, zvýšen hmotnostní úbytek při vysychání a dochází ke zvětšení pórovitosti materiálu. Při množství aktivátoru, kdy poměr Na2O/struska činí 8, 10 a 12 %, je v přítomnosti SRA redukováno smrštění vysycháním, nedochází oproti referenčním vzorkům k výraznému úbytku hmotnosti při vysychání, mechanické pevnosti narůstají a mikrostruktura zůstává beze změny. Bylo tedy zjištěno, že přísada funguje v AAS správně pouze při vyšších dávkách aktivátoru.
Vývoj injektážních směsí pro dodatečné těsnění sypaných hrází
Michalčíková, Magdaléna ; Klablena,, Petr (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Těsnění písků nebo štěrkopísků chemickými injekcemi je známo a používáno již dlouhou dobu. Chemické injektáže bývají ovšem finančně nákladné, a také použití cementu někdy nevede k žádoucím účinkům, proto je na snaze hledat nové hmoty a metodiky uspořádání injekčních prací. Pro dosažení úspory chemických produktů se do směsí přidává jíl a cement. Jílocementové injekční směsi se používají nejen za účelem toho, že jsou kvalitnější, ale i díky tomu, že takto navržené směsi mají lepší tendenci vnikat do nesoudržných náplavů, které je potřeba dotěsnit chemickou injekcí. Pro další možné snížení ekonomického hlediska směsi je nahrazení klasických jílů. Jako vhodná alternativa klasických jílů je do určité míry využití druhotných surovin. Především se jedná o elektrárenský popílek. V rámci práce se zabývám vhodnosti použití těchto materiálů a zkoumáním jejich vlastností ve směsi. Bylo zjištěno, že při použití elektrárenských popílků docházelo ke zlepšení konzistence čerstvé směsi, snížení množství vodního součinitele a snížení smrštění směsi. Na druhé straně při použití popílků dochází ke zvyšování dekantace, propustnosti atd. V další etapě práce byl zjišťován vliv množství cementu, vápna a ztekucovadel ve směsi. Cílem práce je navrhnout optimální injektáží směs pro dodatečné těsnění sypaných hrází.
Tepelné vlastnosti forem v závislosti na použitém ostřivu
Šuráň, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia předkládá studii pro tepelné vlastnosti formovacích směsí s použitím různých druhů ostřiv. Bylo testováno celkem 5 ostřiv a to: zirkon, ŠH22, chromit, olivín a dunit. Formovací směsi byly testovány na tepelnou kapacitu, tepelnou akumulaci a tepelnou vodivost. Nejvyšší tepelné kapacity bylo dosaženo u dunitového ostřiva. Největší tepelnou akumulaci měla směs s chromitovým ostřivem a nejlepší tepelná vodivost byla zjištěna u směsi s olivínovým ostřivem.
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná ohřevem
Černohous, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
V poslední době se začínají používat ve slévárnách na výrobu forem a jader vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná ohřevem. Jedná se o ekologická pojiva, která neškodí životnímu prostředí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.